|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953- 1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních rovin, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé rovině je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o roviny politickou a diplomatickou, ekonomickou a kulturní. Politická rovina se v úvodu věnuje základnímu nástinu mezinárodního uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části analyzovaného období uvádí ještě vliv německé otázky a suezské krize. Politická rovina je pak zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných československo-britských vztazích. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části analyzovaného období také vzájemným vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i ekonomická rovina zakončena podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných ekonomických vztazích. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v hlavní části analyzovaného období také dvě podkapitoly o Whitehavenském fondu a Hnutí Lidice budou žít. Kapitola je opět zakončena závěrečnou podkapitolou o obecných tendencích ve vzájemných kulturních vztazích.
|
|
| |
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
Československo-kubánské vztahy v 80. letech 20. století
Drvota, Lukáš ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Diplomová práce analyzuje vývoj československo-kubánských vztahů v 80. letech 20. století. V první části autor krátce nastíní vývoj vzájemných vztahů po kubánské revoluci v roce 1959 a roli Československa v procesu upevnění režimu Fidela Castra. Dále se autor zaměřuje již na samotné jádro práce, které se dělí do čtyř kapitol detailně analyzující jednotlivé oblasti vzájemných vztahů - politickou, ekonomickou, vědecko-technickou spolupráci a kulturní. V politické oblasti autor zkoumá vliv změn v mezinárodních vztazích v souvislosti s nástupem Ronalda W. Reagana a Michaila S. Gorbačova na vztahy mezi Československem a Kubou. V 80. letech se jádro vztahů přesunulo do ekonomické oblasti a obchod, úvěry a investiční akce byly častým tématem vzájemných schůzek a zdrojem problémů. Vědecko-technická spolupráce a kultura byly tradiční formy vzájemné spolupráce a i v průběhu osmdesátých let docházelo k intenzivní spolupráci. V závěru autor konstatuje, že vztahy ve sledovaném období nejlépe vystihuje slovo stabilita, jelikož v porovnání s porevolučními roky ztratily na dynamice.
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
| |
|
| |
|
|
English-Speaking Communists, Communist Sympathisers and Fellow-Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War Years.
Geaney, Kathleen Brenda ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Doctoral Dissertation PhDr. Kathleen Brenda Geaney English-Speaking Communists, Communist Sympathizers and Fellow- Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War (Anglicky mluvící komunisté, komunističtí sympatizanti a podporovatelé a Československo v počátcích studené války) Anotace Disertace se věnuje těm členům a sympatizantům komunistické strany, kteří cestovali skrze železnou oponu, aby na vlastní oči viděli život v nové lidové demokracii. Výzkum se zaměřuje na Československo v počátcích studené války, které se stalo cílem až překvapujícího množství anglojazyčných turistů. Práce ukazuje, že sovětský příklad sloužil jako model pro přijímání těchto návštěvníků pro oficiální místa v Praze. Československé úřady si nicméně tento vzor přizpůsobily na základě získaných zkušeností, místních podmínek a také geopolitického kontextu. Přístup k nim byl přizpůsobován na základě hodnocení jejich přínosu a důležitosti pro věc komunismu. Klíčová slova: Československo, komunismus, studená války, anglicky-mluvící cizinci, metody pohostinosti
|
|
|
Mccarthismus a jeho obraz v tištěných médiích
Šeliga, Vojtěch ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem amerických dějin zvaný mccarthismus v kontextu počátku studené války. Práce se zaměřuje především na roli tisku, který se zásadně podílel na vzniku a později i zániku mccarthismu. Zároveň se zabývá mezinárodními i vnitřními důvody vzniku mccarthismu a osobou senátora McCarthyho. Použitím dat z výzkumů Gallupu je vyobrazen vliv mccarthismu na americkou společnost. Práce vyvozuje, že mccarthismus byl podporován tiskem. Tisk se snažil přinášet zprávy, ale nekomentoval je. Čtenář si měl vytvořit názor sám. Někteří novináři měli strach z vlastního postihu a jiní zase s tažením proti komunistům souhlasili. Další noviny byly motivovány snadným ziskem, který byl tématem komunistické infiltrace přinášen. Jen malá část tisku mccarthismus kritizovala. Důvody pro vznik mccarthismu souvisí převážně s geopolitickou situací. Sovětský svaz získal kontrolu nad velkou částí východní Evropy, získal atomovou bombu, komunisté vyhráli občanskou válku v Číně a nedlouho poté se střetli s USA v Korejské válce. Ve společnosti proto panoval strach z třetí světové války. Konec mccarthismu souvisí naopak s uklidněním mezinárodní situace. Především se smrtí Stalina a s příměřím v Koreji, kdy hrozba třetí světové války přestala být aktuální.
|
|
|
"Ledová" fáze studené války na ostnech Dikobrazu: nejtužší období studené války (1947-1956) v satirické reflexi Západu v týdeníku Dikobraz
Zeman, Kryštof ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
Práce se soustřeďuje na to, jakým způsobem byl reflektován Západ v nejnebezpečnější fázi studené války na stránkách československého satirického a humoristického týdeníku Dikobraz. Sledované období let 1947-1956 je vymezeno dvěma klíčovými událostmi v historii studené války, a to vyhlášením Trumanovy doktríny na jejím počátku a přelomovým XX. sjezdem KSSS, který vedl k určitému uvolnění nejtvrdšího stalinistického kurzu ve Východním bloku. Práce se snaží postihnout klíčové tendence při tvorbě Dikobrazu, na koho a na co týdeník nejčastěji útočí a proč. Zároveň se dotýká změn v redakci a jejich vlivu na obsah Dikobrazu. Úkolem je mimo jiné dokázat, že Dikobraz sloužil komunistickému režimu v Československu jako významný nástroj protizápadní propagandy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.